Historie plemene

Název plemene je odvozen od jména jeho prvního šlechtitele reverenda Johna Russella. Tento evangelický duchovní byl velkým nadšencem lovu a v roce 1819 koupil od mlékaře z vesnice Elsfield fenu teriéra zvanou Trump. Russelův přítel reverend Davies později napsal, že „Trump byla tvorem, o kterém Russell dosud jen snil.“ Trump byla ideálním „fox teriérem“, což byl tehdy termín používaný pro všechny teriéry používané k lovu na lišku 
a k norování. Zbarvení srsti feny Trump bylo „bílé, pouze kolem očí a uší jsou tmavé skvrny a tečka, ne větší než pence, u kořene ocasu.“ Fena Trump se stala základním kamenem chovného plánu Johna Russella za účelem vyšlechtit odvážného teriéra s vysokou vytrvalostí při lovu, s tělesnou stavbou uzpůsobenou k pronásledování lišek 
i pod zemí.

V roce 1833 žil Russell ve Swimbridge, idylické vesnici v severním Devonu. Spravoval velkou farnost, pod kterou spadaly také obce Landkey a Gunn. Zde rozvinul reverend Jack, jak mu místní lidé říkali, svůj chov nízkonohého teriéra naplno. Pro své psy vybudoval kamenné boudy, v podstatě malé jeskyňky vyrobené z místního kamene s klenutými stropy a placáky na podlaze. Podle železných pantů, které se na nich zachovaly, byly tyto kotce opatřeny dveřmi, aby psi uvnitř byli chráněni před nepohodou. Těchto obydlí bylo celkem pět. V každém mohlo být dohromady asi 8 psů, takže ve všech kotcích mohlo najednou žít až 40 psů.

V Anglii 19. století patřil lov k běžným kratochvílím i mezi duchovními, a John Russell byl mezi lovci a myslivci velmi populární. Byl proslulý mimořádnou silou a výdrží, které si zachoval až do pokročilého věku. John Russell se stal rovněž zakládajícím členem anglického Klubu chovatelů (The Kennel Club). Pomáhal při vytváření standardu hladkosrstého foxteriéra a stal se respektovaným rozhodčím.

Své psy však nikdy nevystavoval a říkával, že rozdíl mezi jeho psy a těmi ostatními je jako rozdíl mezi divokými a šlechtěnými květinami.